Obecně o norštině
Norský jazyk je indoevropský, germánský, severogermánský (skandinávský), západní severogermánský jazyk, kterým mluví okolo pěti milionů lidí. Úředním jazykem je v norsku, ale norsky mluvící lidi najdeme i v Dánsku, Švédsku, Německu, Velké Británii, Španělsku, Kanadě a USA. Norština byla v historii dlouhou dobu potlačována (od roku 1397, kdy norsko přešlo pod dánskou nadvládu). Až do roku 1814 byla norština jazykem spíše prostého lidu. Po odtržení se od Dánska a následném připojení se ke švédsku začali snahy o spisovný norský jazyk, který v té době neexistoval. Henrik Wergeland vytvořil, spolu se svými kolegy, spisovný jazyk tzv. riksmål (čti přibližně riksmól). Další spisovnou norštinu navrhl Ivar Aasen, který usiloval o návrat ke staronorským kořenům a vymyslel tzv. landsmål (lansmól). Rok 1929 byl riksmål po úpravě přejmenován na bokmål (bůkmól) a landsmål na nynorsk (nynóšk). Nyní jsou povoleny obě varianty-vedle toho existuje spousta norských nářečí a dialektů, takže spisovná norština vlastně neexistuje-nejlépe se domluvíte v bokmålu, kterým dnes hovoří zhruba 80% Norů...uff, tak jsem to tak nějak popsal a sem bych chtěl dát i gramatiku (alespoň stručnou) bokmålu. Norština je krásný jazyk a hezky se poslouchá a opravdu není těžký, zvlášť pro lidi, kteří již zvládají němčinu a angličtinu. A také se velice dobře dorozumíte s Dány i se Švédy. Jinak oba dialekty si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Runy
Norové samozřejmě dříve nepsali latinkou, ale runami. Norské runy si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Výslovnost norštiny
Výslovnost je hodně komplikovaná, má mnoho vyjímek a měla by se spíše oposlouchat, než napsat, ale pokusím se alespoň stručně popsat základní znaky (ty, které jsou stejné, jako naše neuvádím):
a se vyslovuje stejně jako v češtině, ale více v zadu (jedna z hlásek, které se prostě musí oposlouchat).
c jen v cizích slovech, čte sew jako s nebo k.
d na konci slov odpadá.
e je trochu napjatější-známe z němčiny.
g je již hůře popsatelné-vyslovuje se někdy g a někdy j, to se zase musí naučit. Na konci slov odpadá.
h se nečte před l a v.
i o něco napjatější, než v češtině.
k někdy jako k a někdy jako něco mezi ch a j. Stejně jako u g se to člověk prostě musí naučit.
o opět se musíme naučit, jestli u daného slova vyslovovat u a kdy o.
r v některých oblastech, zvláště kolem Bergenu, se vyslovuje hrdelně.
u stejná situace jako u o. Musíme se naučit, jestli u daného slova vyslovovat ü, je možná o něco temější a zavřenější než německé ü, nebo ö (ö se nevyskytuje jako u, skoro vůbec).
v nečte se na konci slov po l.
w nevyskytuje se skoro vůbec, jen u přejatých slov-čte se normálně jako v.
y čte se, jako bychom chtěli zdůraznit tvrdé y.
æ se čte jako v anglickém slově car.
ø jako německé ö.
å jako české o.
Některá hlásková spojení vám mohou pomoci určit jak se co čte:
eg čteme přibližně jako æj.
øg, øy čteme přibližně jako öy, s tím, že vyslovíme norské y.
gj vždy jako j.
gi, gy zde by se mělo g číst jako j, existují však i vyjímky.
ki, kj, ky stejná situace jako u g, k se v tomto případě vyslovuje, jak jsem již výše napsal, tedy mezi ch a j.
skj, ski, skøy, sky v těchto skupinách vyslovujeme s jako š, k se pak ztrácí a v případě skj se ztratí i j.
rd, rl, rn, rs, rt v těchto skupinách se r úplně ztratí a my vyslovujeme všechny tyto hlásky více v zadu-tedy jazyk se opírá o přední patro rs pak vyslovujeme jako "tvrdé" š. Toto š je dobře vydět na ruštině.
tj se vyslovuje jako k před y, i, j.
sl se někdy vyslovuje jako sl a někdy jako šl.
Němčináři-nevyslovovat sp a st jako šp a št!
Členy
mužský rod en
ženský rod ei
střední rod et
Neurčitý člen se přidává, stejně jako v němčině, před podstatné jméno:
en hund
ei jente
et hus
Bokmål míval dva rody-mužský a střední, proto je dnes možné u většiny slov s ženským rodem použít i mužský.
Určitý člen se připojuje k podstatnému jménu a stává se jeho součástí:
hunden
jenta
huset
Koncové t se u určitého středního rodu nevyslovuje!
Komentáře
Přehled komentářů
Torsion bras de quelqu'un est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre moelle bat, il pompe le sang par de vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/quest-ce-que-le-tadalafil/
dotaz
(Ver, 20. 6. 2015 15:42)Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak to v norštině je s časováním sloves. Přestože se neučím němčinu, tak vím, že v ní se slovesa časují, ale zase v aj ne, tak by mě zajímalo, jak to s tou norštinou je... Dík moc :)
Nesmysly
(Wanthalf, 23. 9. 2013 22:02)
Člověče, co to má být za nesmysly? Norština má jednu z nejpravidelnějších a nejjednodušších výslovností ze všech jazyků, co jen letmo znám. Nic se nemusí "prostě naučit", stačí si přečíst nějaká pravidla - určité kombinace písmen se čtou nějak a jiné zase jinak a občas záleží na pozici. Když je člověk úplně mimo, tak to možná vypadá ze začátku zmateně, ale ve skutečnosti je to velmi jednoduché a výjimky téměř neexistují (na rozdíl od angličtiny, kde je výjimek plno). A pak je problém ještě v tom, že norština není jen jedna, ale má dvě dost odlišné spisovné formy a aspoň "milión" nářečí, klteré se liší (mimo jiného) i výslovností.
Třeba pokud jde o to "g", tak to se vyslovuje jako "j" jen ve skupině "gj" a pak před "i" a "y", jinak se čte normálně jako "g". A tak by se dalo pokračovat dál. Velmi jednoduché, jen si na to člověk musí zvyknout. Ale to platí u každého jazyka - každý jazyk má jiný systém pravopisu.
dotaz
(Valentina, 13. 12. 2011 14:46)
Taky jsem z toho Zagorova,sotva jsem se naucila zvatlat spanelsky,tak se manzel zblaznil a chce jez do Norska,jake mate kdo zkusenosti?Prace,Socialni a zdravotni pojisteni?Platy?Bydleni,najmy-vyse?atd.Diky za info. Valentina
tina.hubackova@sezanm.cz
Re: dotaz
(Base, 18. 12. 2011 1:10)Draho. Socialistický stát. Před námi je tam už celá východní Evropa. Litevci, Poláci, Rusové. Drží si pracovní pozice a nás vytlačují.
Peer Gynt
(MichalK, 24. 3. 2010 21:14)Může te mi přepsat správnou výslovnost jména Peer Gynt. Děkuji
těžší?
(Kataerina, 8. 12. 2009 10:51)
Ale kdepak, norština patří mezi nejlehčí jazyky vůbec :-)
S češtinou se nedá vůbec srovnávat, češtinu nepřeju ani svému nejhoršímu nepříteli.
Můj Bože
(Ťulík, 14. 7. 2009 11:41)Pane bože to je snad težší než 4eština a to je co říct
Rare Antediluvian Indian Secret agent Resets Blood Constraints
(Anicygroocky, 9. 10. 2018 3:48)